Etiketa na obalu – slepá ulička evropského boje proti obezitě
Nová tvář podvýživy
Nejnovější zpráva UNICEF přináší nepříjemnou pravdu. Poprvé obezita překonala podváhu jako nejrozšířenější formu špatné výživy mezi školními dětmi a dospívajícími po celém světě. Jeden z deseti je nyní klasifikován jako obézní — což odpovídá 188 milionům mladých lidí. Celkem má 391 milionů dětí nadváhu nebo obezitu, přičemž rizika se pohybují od diabetu až po kardiovaskulární onemocnění v pozdějším životě.
Čísla odhalují ostré disproporce. V tichomořských ostrovních státech jako Niue či Cookovy ostrovy je postižena více než třetina dětí. V zemích s vysokým příjmem zůstávají hodnoty tvrdohlavě vysoké — 27 % chilských dětí, 21 % amerických dětí a 16,7 % francouzských dětí je evidováno s nadváhou či obezitou. Je jasné, že nejde už o marginální problém. Obezita se stává novým normálem dětské špatné výživy a přetváří globální zdravotní scénu.
Snadné řešení, které řešením není
Čelíce tomuto trendu, tvůrci politik se uchylují k rychlým intervencím, které signalizují, že se něco dělá. Ve Francii je jedním z nejčastěji citovaných opatření Nutri-Score — výživová etiketa na přední straně obalu, která hodnotí potraviny škálou od zeleného „A“ po červené „E“ na základě nutričního složení na 100 gramů. Společně s daní na slazené nápoje je Nutri-Score často prezentováno jako důkaz, že Evropa bere obezitu vážně.
Přesto po dvou dekádách existence naznačují data, že takové etikety nezastavily nárůst obezity. Kontrolované studie ukazují, že etikety mohou ovlivnit nákupy okrajově, ale efekt v reálných supermarketech je v lepším případě jen velmi omezený. Francouzský pilotní projekt pokrývající 900 produktů našel pouze 2,5 % zlepšení v nutriční kvalitě košíků spotřebitelů. To sice může být statisticky měřitelné, ale je to daleko od transformativního účinku. Mezitím dětská obezita ve Francii zůstává naléhavým problémem.
Důvod je jednoduchý. Etikety jsou navrženy k informování, ale samotné informace nezmění prostředí potravin. Rodiny nejí podle algoritmu. Volby jsou utvářeny cenou, dostupností, marketingem a kulturou. Barevný kód na obalu nemůže změnit ekonomiku domácích diet ani ochránit děti před všudypřítomnou reklamou, která podporuje nadkonsumaci.
Váhání průmyslu a politická omezení
Trhliny se začínají objevovat. Na začátku tohoto roku Nestlé oznámilo, že u svých švýcarských značek zruší Nutri-Score, přičemž uvádí nízké přijetí spotřebiteli a nedostatek politické podpory. Další švýcarské firmy, včetně Migrosu a Emmi, již učinily totéž. Zároveň kantonální vláda v Ženevě rozhodla, že Nutri-Score nebude povinný, neboť by takové nařízení přesahovalo její zákonné pravomoci.
Tyto kroky mají význam. Švýcarsko bývalo vnímáno jako testovací půda pro výživovou politiku, a ústup velkých firem tam vyvolává pochybnosti o životaschopnosti Nutri-Score jako kontinentálního standardu. Pokud největší potravinářský výrobce v Evropě a klíčová národní vláda ustupují, myšlenka zavedení Nutri-Score napříč Evropskou unií vypadá čím dál křehčeji.
Existuje také širší problém důvěryhodnosti. Kdyby etiketa skutečně přinášela měřitelné zdravotní výsledky, průmysl ani vlády by ji neodmítaly. Jejich zdráhání není čistě politické; odráží realitu, že Nutri-Score neposouvá chování spotřebitelů v rozsahu, který jeho tvůrci slibovali.
Nebezpečí rozptylování
Přetrvávání Nutri-Score v evropské debatě odhaluje hlubší problém. Tvůrci politik preferují intervence, které jsou snadno komunikovatelné a jednoduché na správu. Etiketa na obalu je viditelná a okamžitá. Naznačuje pokrok, aniž by vyžadovala strukturální reformu. Ale jak uvádí zpráva UNICEF, nárůst dětské obezity není výsledkem špatného individuálního úsudku. Je poháněn prostředími, která tlačí děti směrem k levným, energeticky hustým potravinám, zatímco marketingové kanály na ně působí s bezprecedentní intenzitou.
Tím, že se vlády zaměřují na etikety, riskují, že zamění prezentaci za skutečnou politiku. Obezita pokračuje ve svém vzestupu nejen proto, že rodiny postrádají informace, ale protože zdravější potraviny jsou často dražší a méně dostupné, a marketing zaplavuje každý mediální prostor od televize po chytré telefony. Etikety tyto podmínky nemění. Přidávají jen další vrstvu na obale, aniž by se dotkly sil, které formují stravu.
Co skutečná akce vyžaduje
Pokud má Evropa reagovat na rozsah krize, který UNICEF popisuje, musí vzdát iluzi, že etiketa na přední straně obalu je strategií sama o sobě. Výživová politika musí namísto toho směřovat k strukturální změně. To znamená regulovat marketing nezdravých potravin vůči dětem, zajistit, aby školy byly bez komerčních propagací, a reformovat dotace tak, aby nutričně hodnotné výrobky nebyly cenově mimo dosah rodin s nízkými příjmy. Znamená to integrovat potravinovou politiku s klimatickou a zemědělskou reformou, místo abychom problém přehazovali na systém semaforové etikety.
Existují příklady, z nichž se můžeme inspirovat. Mexiko nedávno zakázalo prodej potravin s vysokým obsahem cukru a soli ve veřejných školách, čímž zlepšilo prostředí stravy pro 34 milionů dětí. Několik amerických měst zavedlo omezení reklamy na slazené nápoje v městské dopravě. Tato opatření se nespoléhají na interpretaci barevných kódů spotřebitelem; přímo formují to, co je k dispozici a jak je to propagováno.
Evropa má prostředky k tomu jednat obdobně. Ale udělat to znamená postavit se zakořeněným zájmům a vystoupit z komfortní zóny povrchových řešení.
Zlomový okamžik
Zpráva UNICEF ukazuje, že obezita už není vedlejším tématem, ale stává se určující formou špatné výživy pro jednadvacáté století. Je to problém, který bude formovat zdravotní systémy, produktivitu i nerovnost po desetiletí dopředu. Etikety mohou uklidňovat politiky, že se něco dělá, ale nejsou náhradou za náročnou práci na reformě potravinových systémů.
Nutri-Score mohlo být vytvořeno v dobré víře, ale jeho chvíle zjevně pominula. Nezastavilo nárůst obezity, a i firmy, které ho kdysi přijaly, od něj ustupují. Jak požáry spalují jižní Evropu a zdravotní statistiky nabývají znepokojivých rozměrů, ponaučení je jasné: kosmetické intervence nemohou čelit systémovým krizím.
Děti nelze chránit nálepkami na obalu. Potřebují prostředí, které dělá zdravé volby možné, cenově dostupné a běžné. Pokud to Evropa myslí vážně s bojem proti obezitě, musí přestat lpět na falešném komfortu Nutri-Score a začít řešit strukturální skutečnosti, které nám UNICEF tak ostře předkládá.
