AI mění pracovní svět. Šéf Nvidie překvapil tím, co by dnes studoval

Umělá inteligence se pomalu, ale jistě stala běžnou součástí pracovního života. Zatímco někteří její využití stále odmítají, jiní si bez ní už nedokážou představit svůj den. Na rozmachu AI výrazně těží americká společnost Nvidia – největší světový výrobce čipů pro umělou inteligenci. Její šéf Jensen Huang nedávno odpověděl na otázku, co by dnes studoval, kdyby mu bylo dvacet. Jeho odpověď mnohé překvapila: rozhodl by se pro fyzikální vědy.

Během středeční návštěvy Pekingu mu jeden z novinářů položil otázku: „Kdybyste byl dvaadvacetiletý Jensen, který právě v roce 2025 promoval, ale měl stejné ambice jako dnes, co byste si vybral?“ Huang odpověděl: „Mladý Jensen by si dnes pravděpodobně zvolil fyzikální vědy spíš než softwarové.“ Dodal, že vysokou školu skutečně ukončil už ve dvaceti dvou letech.

Fyzikální vědy podle něj představují široký obor zaměřený na studium neživých systémů – zahrnují fyziku, chemii, astronomii nebo vědy o Zemi. Na rozdíl od biologických věd tak poskytují silný základ pro další technologický vývoj.

Nová éra umělé inteligence: fyzická AI

Zakladatel Nvidie se aktuálně věnuje konceptu takzvané „fyzické umělé inteligence“, kterou označuje za další velkou vlnu vývoje AI. Jak vysvětlil už v dubnu na konferenci Hill & Valley Forum ve Washingtonu, umělá inteligence prošla za poslední dekádu několika fázemi.

„Moderní AI se dostala do povědomí před 12 až 14 lety díky modelu AlexNet, který znamenal zásadní průlom ve světě výpočetní techniky,“ uvedl Huang. Následovala generativní AI – modely, které chápou význam informací a převádět je do jiných forem: jazyků, obrázků, kódu.

Dnešní etapa podle něj patří „rozumové AI“ – tedy takové, která dokáže rozumět, generovat, řešit problémy a vyrovnat se se situacemi, které dříve neviděla. Další fází má být právě fyzická AI. „Další vlna bude vyžadovat pochopení fyzikálních zákonů – tření, setrvačnosti, příčiny a následku,“ řekl Huang. Schopnost fyzikálního uvažování podle něj bude zásadní pro to, aby AI dokázala pracovat s reálným světem. Typickým příkladem je schopnost odhadnout, kam se skutálí míč, nebo jak silně uchopit předmět, aby se nerozbil.

Robotika jako klíč k budoucnosti

„A když tuto fyzickou umělou inteligenci vložíte do fyzického objektu zvaného robot, vznikne robotika,“ dodal Huang. Právě ta bude podle něj hrát zásadní roli při stavbě nové generace továren a závodů.

„Doufáme, že v příštích deseti letech budou tyto nové továrny vysoce robotizované. Pomůže nám to čelit vážnému nedostatku pracovních sil, který je problémem po celém světě,“ uvedl.

Nvidia minulý týden překonala další historický milník – její tržní hodnota poprvé překročila čtyři biliony dolarů (84,2 bilionu korun), čímž se stala nejhodnotnější veřejně obchodovanou společností světa. Firma vyrábí pokročilé čipy, které jsou klíčové pro provoz velkých modelů generativní umělé inteligence.